Rostliny na vřesovišti

Drsné klima s velkými výkyvy teplot, neúživná kyselá mělká půda a časté narušování povrchu. Právě tyto plochy porůstají barevnou hrou vřesu, borůvek a brusinek. Je to náhoda, že zrovna tyto tři druhy zdejším pláním dominují? Není. Všechny tři jsou si navzájem příbuzné a patří do čeledi vřesovcovitých. Tato skupina má k životu v takových podmínkách jedinečné přizpůsobení, zvláštní typ symbiózy – tedy vzájemně prospěšného soužití – s určitými druhy hub. Tomuto soužití říkáme mykorhiza a najdeme ji u většiny rostlin (a také díky ní najdeme občas pod břízou pěkného křemenáče). Žádný jiný rostlino-houbový tým však není tak dobře uzpůsobený životu v drsných podmínkách nehostinných kyselých půd.

Vřesovcovité jsou jednou z nejpočetnějších čeledí na naší planetě a centrum jejich rozšíření neleží tak jako u většiny skupin v tropech, ale právě mírném až chladném klimatickém pásu severní polokoule. Většině druhů vyhovuje spíše oceanické klima (tedy vlhčí s mírnějšími zimami), proto je častěji najdeme v západní Evropě. U nás roste dle současného taxonomického pojetí čeledi 7 rodů vřesovcovitých – vřes (Calluna), brusnice (Vaccinium) – ty máme nejraději pro jejich sladké plody, vřesovec s hezkým latinským názvem Erica, v horách hojná šicha (Empetrum), rašeliništní kyhanka sivolistá (Andromeda) a rojovník bahenní (Rhododendron), a vzácná medvědice lékařská (Arctostaphyllos). Všechny rody jsou u nás zastoupeny několika málo druhy, poslední tři zmíněné mají u nás jen po jediném zástupci.  V Brdech – a obecně na celém území ČR najdeme první dva zmíněné rody, zbylých 5 je o něco vzácnějších a mimo pohraniční hory můžeme některé z nich potkat na Třeboňsku, Českolipsku, nebo ve Slavkovském lese.

Vřes dokáže v kyselém prostředí s nedostatkem živin nejen růst a prosperovat, ale podílí se i na jeho spoluvytváření kyselým opadem. Ten sice blokuje klíčení dalších druhů rostlin, ale zároveň často limituje i klíčení samotného vřesu. Jeho semenáčky potřebují klíčit na minerální půdě a vyhovuje jim i stimlulace požárem. Porosty bez takového narušování stárnou, obohacování dusíkem (např.ze spadů) navíc napomáhá přeměně vřesovišť na travinné porosty. V Brdech můžeme na vřesovištích vidět například nízké druhy - trsnatou smilku tuhou, jemnou metličku křivolakou, mohutnější třtinu chloupkatou nebo na podzim krásně žlutě zbarvené až dvoumetrové trsy bezkolence rákosovitého.