Zákaz zábavní pyrotechniky ochrání přírodu v nejcennějších partiích Hrubého Jeseníku - Jeseníky
Zákaz zábavní pyrotechniky ochrání přírodu v nejcennějších partiích Hrubého Jeseníku
10. 12. 2025
Jedním z důvodů zákazu je zamezit na vybraných místech rušení řady vzácných druhů ptáků, jako například jeřábek lesní, datlík tříprstý, puštík bělavý či sýc rousný a kulíšek nejmenší. Veřejný zájem na ochraně přírody jednoznačně převažuje nad skupinovým zájmem určité skupiny lidí využívající pyrotechniku – navíc pouze ke krátkodobé zábavě. Příslušné opatření obecné povahy, které připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, v těchto dnech vstoupilo v platnost.
"Vedle ochranářských a ekologických důvodů zákazu vnímáme i signály od různých zájmových skupin návštěvníků našich hor, kteří právě do těchto míst vyrážejí za stále vzácnějším klidem. Zákaz platí celoročně," vysvětluje Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Používání zábavní pyrotechniky má řadu negativních dopadů. Kromě vlivu na lidské zdraví nebo rizik bezpečnostních působí negativně i na životní prostředí. Toxické látky z ohňostrojů znečišťují ovzduší, půdu i vodu, hlasité exploze rušící volně žijící živočichy mohou vést až k jejich úhynu. V nejcennějších partiích Hrubého Jeseníku proto omezení používání pyrotechniky nabývá zvlášť na významu. Smyslem vydaného opatření obecné povahy je tyto horské ekosystémy před popsanými dopady ochránit.
„Zákaz se vztahuje na vybrané vrcholové lokality masivu Hrubého Jeseníku. Jde o významná rekreační místa, jako je kupříkladu okolí chaty Švýcárna, Hotelu Ovčárna, Chaty Jiřího na Šeráku nebo vrchol Pradědu, kde se lidé sdružují, zejména při oslavách Nového roku, a používání zábavní pyrotechniky je zde pravděpodobnější než jinde,“ upřesňuje Vít Slezák z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Nejvýznamnější negativní dopad ohňostrojů je nesporně na faunu. Je umocněn především v zimním období, kdy ptáci i savci jsou kvůli nedostatku potravy nuceni šetřit energii a stresová reakce může mít daleko závažnější vliv na jejich přežití než v létě.
„Zvířata reagují na světelné i zvukové efekty panickým únikem, následným narážením do překážek a v důsledku zranění může dojít až k úhynu. V případě ptáků to zase může během hnízdění vést k opuštění snůšek či mláďat, což u málo početných nebo zvláště chráněných druhů ohrožuje místní populace,“ dodává Vít Slezák.
Foto Miroslav Havira
