Krajinný ráz

Krajinný ráz je definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Tvoří jej tedy soubor přírodních podmínek a znaků společně se znaky a hodnotami vytvořenými činností člověkav krajině, které lidé vnímají a jejich prostřednictvím identifikují a vnímají určitý prostor.

Pro zajištění účinné a především systematické ochrany krajinného rázu na území CHKO Žďárské vrchy je zpracováno tzv. preventivní hodnocení krajinného rázu. Preventivní hodnocení je odborným oborovým dokumentem pro pracovníky AOPK ČR, správy CHKO Žďárské vrch, ale také je územně plánovacím podkladem při zpracovávání územních plánů jednotlivých sídel na území CHKO Žďárské vrchy.

Pro ochranu krajinného rázu nelze bez závazného stanoviska AOPK ČR, Správy CHKO Žďárské vrchy na území chráněných krajinných oblastí učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, či udělit souhlas podle vodního zákona. Závazné stanovisko se nevydává, jde-li o stavby v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti nebo v zastavěném území města nebo obce, které se nachází na území chráněné krajinné oblasti. Vždy však platí, že stavby musí respektovat krajinný ráz.

Preventivní hodnocení krajinného rázu

Obecné podmínky výstavby v CHKO

Pro posuzování výstavby v chráněné oblasti Žďárské vrchy jsou stanoveny obecné podmínky a regulativy, které obecně stanovují zejména hmotové řešení a proporční měřítko staveb.

Kromě obecných limitů je posuzování jednotlivých záměrů prováděno dle krajinářského vyhodnocení ve smyslu ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) na základě místního šetření. Proto doporučujeme konzultovat záměr v úvodní fázi přípravy projektové dokumentace.

Obecné podmínky pro výstavbu v CHKO uplatňuje AOPK ČR, RP Správa CHKO, jako orgán státní správy a odborný orgán dle ustanovení § 78 odst. 1 a 3 a § 44 zákona. Vychází především ze základních ochranných podmínek oblasti stanovených v § 26 zákona, krajinářského posouzení dle §12 zákona a výnosu Ministerstva kultury z 25.5.1970 č.j. 8908/70-II/2 o zřízení CHKO Žďárské vrchy (§27 odst. 2 a 3).

Umisťování staveb pro bydlení je možné ve III. a IV. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO v zastavěném území sídel. Výstavba ve volné krajině se nepřipouští. Umisťování staveb v rozvolněné zástavbě a na okraji sídel je posuzováno dle zpřísněných pravidel ve smyslu § 12 zákona. Při umisťování staveb je nutné respektovat a navazovat na urbanistickou strukturu a charakter daného místa, včetně respektování objemových a architektonických limitů. Ty vycházejí ze stavební tradice
regionu a tradičního objemu a proporcí staveb ve vztahu ke krajinnému prostředí. Rámcové limity jsou dány především výrazným obdélníkovým půdorysem (s doporučeným poměrem stran 1:2) přízemního objektu, s možností vestavěného podkroví, krytým sedlovou střechou ve sklonu 40°-45°, nasazenou svým okrajem v úrovni stropu přízemí, s hřebenovou osou orientovanou souběžně s delší stranou půdorysu. Objekt má být osazen tak, aby respektoval stávající terén s maximální výškou nad terénem do 60 cm. Při větším objemu je možno použít členitější půdorys do „L“, do „T“ nebo do „U“.

Okenní otvory osazovat na výšku (1:2, možno sdružovat). Při koncipování hlavního štítového průčelí dodržet symetrii kolem hřebenové osy a velikostní poměr a způsob osazení v přízemí a štítu. U dřevostaveb je přípustné provedení roubení z hraněného řeziva bez přesahu zhlaví a s nárožním
spojením „na rybinu“ a „zámek“.

Posuzování architektonických detailů je závislé na okolním prostředí a míře jeho kvality. Nevhodné je použití velkoplošných a nedělených oken, komínů daleko od hřebene, cizorodých arch. prvků, např. balkonů, lodžií, arkýřů, ryzalitů (zejména ve štítu), plechových střešních krytin (pozink-hliník), apod. Ve fasádě se doporučuje použití tradičních materiálů a zpracování, včetně barevnosti, popř. materiálů, které jsou jim výrazově blízké. Výše uvedené limity slouží pro základní orientaci a přehled stavebníkům a projektantům. Vzhledem k možné složitosti posuzování je nezbytné předložení záměru před zahájením územního či stavebního řízení a konzultaci před zahájením projekčních prací.

Drobné a doplňkové stavby (např. pergoly, dřevníky, zahradní posezení, bazény, garáže apod.) se posuzují individuálně v závislosti na kvalitě a charakteru okolní zástavby, v určitých odůvodněných případech lze připustit objekty, které nebudou v přísném souladu se základními hmotovými podmínkami pro výstavbu, např. v typu a sklonu střechy, v těchto případech je možno podmínečně připustit střechy se šikmými střešními rovinami – pultová, valbová. Ploty řešit tak, aby odpovídaly charakteru daného území, upřednostňovat tradiční materiály (dřevěné laťkové a plaňkové ploty bez podezdívek) a obvyklé parametry, zejména výšku.

Zemědělské a průmyslové objekty
Nové zemědělské stavby kravínů, hnojišť, silážních žlabů a sil umisťovat do stávajících areálů za předpokladu, že nedojde ke snížení hodnot krajinného rázu a stavby bude možno vhodně zapojit do krajinného rámce pomocí kompenzačních opatření, např. výsadby zeleně, zemní krycí valy apod. U těchto objektů je nutné vhodné barevné řešení, především v tmavších odstínech střešní krytiny. Polní hnojiště umisťovat ve volné krajině jen výjimečně za předpokladu, že negativně neovlivní krajinný ráz a betonové stěny budou kryty z vnější strany zemními valy s výsadbou.

Zemědělské stavby, situované mimo areály, musí odpovídat měřítku daného místa a svým architektonickým řešením charakteru území, mimo areály v zastavěném území, či na jeho okraji.

Zemědělské účelové stavby ve volné krajině se povolují pouze výjimečně za předpokladu, že nedojde k narušení přírodních (zonace, mapování biotopů apod.) a krajinářských hodnot území. Dalšími nutnými podmínkami je, že stavby budou sloužit pouze pro potřeby zemědělské prvovýroby (nepřípustné je skladování nářadí i strojů, zřizování obytných místností), jejich velikost a charakter bude odpovídat deklarovanému využití, výměře a charakteru pozemku a budou povoleny jako dočasné. Z těchto důvodů jsou preferovány objekty, které technologií budou odpovídat dočasnosti, stavby nebudou napojeny na inženýrské sítě, opatřeny komínem apod.

Informace pro stavebníky a projektanty a legislativní novinky:

  • Od 4. 6. 2025 platí Opatření obecné povahy, jímž se generálně uděluje souhlas dle §  44 odst. 1 a 2 z.č. 114/1992 Sb. k vybraným stavbám ve vybraných územích. Jedná se záměry bez potenciálu dotčení zájmů ochrany přírody (přípojky sítí, nakládání s vodami, FVE na střechách, kolaudace…podrobně viz. OOP), ostatní nadále podléhají individuálnímu posouzení. Upozorňujeme, že v některých případech může být nadále potřebný souhlas k zásahu do krajinného rázu (§ 12 odst. 2 z.č. 114/1992 Sb.). V pochybnostech se obraťte na SCHKO Železné hory.
  • Od 1. 7. 2024 AOPK ČR ke stavbám vydává po novele zákona namísto závazných stanovisek Rozhodnutí ve správním řízení. (§ 83 odst. 9 z.č. 114/1992 Sb.)
  • Nově je rozhodnutí nezbytné i k provádění tzv. „drobných staveb“ které nepodléhají povolení stavebního úřadu. (§ 44 odst. 2 z.č. 114/1992 Sb., příloha č. 2 z.č. 283/2021 Sb. - nový stavební zákon)
  • Žádosti podané přes portál stavebníka zpravidla nedorazí, prosíme, žádosti podávejte přímo do naší datové schránky, poštou, osobně, e-mailem. Pro urychlení vyřízení žádosti uvádějte telefonní kontakt a ID datové schránky, máte-li ji zřízenou.
  • V případech, kdy je doložen souhlas všech účastníků řízení vyznačený na situaci (obec, někdy spolky), lze rozhodnutí vydat zrychleně jako první úkon v řízení. (§ 83 odst. 5 z.č. 114/1992 Sb.) - DOPORUČUJEME
  • Na AOPK ČR přešla kompetence povolovat kácení dřevin v souvislosti s JESovým záměrem (stavba vyžadující povolení SÚ). Samostatné kácení je nadále v kompetenci obcí. V případech, kdy je kvůli stavbě navrženo kácení, dodejte spolu s PD také náležitosti žádosti o povolení kácení. (počty, druhy, obvody stromů a plošný rozsah křovin, zákres do situace…), urychlíte tak vyřízení žádosti.