Aktuality, akce a tiskové zprávy

Radouč v Mladé Boleslavi je evropsky významnou lokalitou, jde o cenné území suchých vřesovišť a trávníků. Známá je ale hlavně díky početné kolonii kriticky ohrožených syslů obecných. 

„Syslí hlídky na Radouči fungují každé léto od roku 2021 ve spolupráci Agentury ochrany přírody a  krajiny ČR a místní základní organizace ČSOP Klenice. Sysli jsou roztomilí, a tak si získali přízeň obyvatel přilehlého sídliště i návštěvníků. Jsou aktivní přes den a možnost si je zblízka prohlédnout je lákavá. Tito hlodavci si postupně na častý pohyb lidí zvykli a z velké části tak ztratili svou přirozenou plachost. Pro původně divoká zvířata to je ale riziko. Problém je i nevhodná potrava, kterou lidé někdy syslům nabízejí, a volně pobíhající psi, kteří mohou sysly honit nebo jim rozhrabat nory,“ vysvětluje Jitka Matoušová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která koordinuje záchranný program pro sysla obecného.

Hlavním úkolem dobrovolníků je dohlížet na to, aby návštěvníci zvířata nekrmili nevhodnou potravou a nesnažili se je chytat či jinak rušit. Důležité je také vysvětlovat důvody.  Informují i o životě syslů, místních zajímavostech nebo o probíhajícím záchranném programu. „Práci syslích hlídek na Radouči hodnotíme pozitivně a za uplynulé čtyři roky je vidět posun k lepšímu. Myslím, že se nám daří na návštěvníky působit a většina z nich respektuje naše doporučení a zajímá se o další informace. Občasné incidenty se sice vyskytnou, ale není jich mnoho,“ popisuje Milada Vrbová z ČSOP Klenice. 

Zajímavý fenomén výskytu početné kolonie syslů, která žije v bezprostřední blízkosti mladoboleslavského sídliště, zaujal také vědce z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ti se zde snaží zjistit, jaký dopad má na tato zvířata intenzivní přikrmování. „Výzkum provádíme od roku 2019. Předběžné výsledky naznačují, že extrémně vysoká hustota syslů, způsobená v minulosti právě i nadměrným přikrmováním, zřejmě vedla k celkovému útlumu rozmnožování. To se projevilo velkým podílem nerozmnožujících se samic v populaci,“ přibližuje Irena Schneiderová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 

Výzkumné aktivity na Radouči, které budou pokračovat i letos, se zaměří na další možné souvislosti s přikrmováním a vysokou populační hustotou – např. na střevní parazity, složení střevního mikrobiomu nebo genetickou variabilitu kolonií. Klíčové je přitom porovnání se syslími koloniemi z jiných míst, kde k přikrmování nedochází. „Výzkum je nedílnou součástí záchranného programu a snažíme se jej nasměrovat tak, aby pro nás výsledky byly dále využitelné a vedly k efektivnější ochraně syslů,“ doplňuje Jitka Matoušová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření – jako je třeba právě záchranný program pro kriticky ohroženého sysla obecného. Záchranných programů pro takové druhy nyní běží již čtrnáct, díky nim se v naší přírodě udržují kromě syslů třeba užovky stromové či hořečky. Evropský projekt PROSPECTIVE LIFE, který nyní běží druhým rokem, nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy,“ uzavírá František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Více informací o záchranných programech je k dispozici na speciálních webových stránkách.  

Foto: Irena Schneiderová a archiv ČSOP Klenice